Mimořádná situace - přerušení komunikace
|
25. 4. 2011 - Modelování mimořádné situace, napodobující vysoký stupeň samostatnosti posádky. Dne 25. dubna 2011 v 16.00 MČ byla ukončena simulace mimořádné situace, při níž se napodobovala a především vyžadovala vysoká míra samostatnosti jednotlivých členů posádky. Vysokou mírou samostatnosti je myšlena poměrně delší doba (v tomto případě se jednalo o 1 týden), kdy si posádka sama řídila program dne a určovala plnění experimentů. Během skutečného meziplanetárního letu může poměrně snadno dojít k potřebě tak vysoké míry samostatnosti, protože si to vyžádá mimořádnost aktuální situace, vyvolaná různými fyzikálními faktory – například sluneční erupce by mohly na značnou dobu přerušit možnost komunikace řídicího střediska s posádkou. Jde nepochybně o vážný stresový faktor, jehož zkoumání má v projektu Mars 500 značné opodstatnění. Výzkumy akademika Anatolije Ivanoviče Grigorjeva (nyní viceprezident Ruské akademie věd a bývalý ředitel IMBP RAN) a jeho spolupracovníků, provedené v roce 2004, prokázaly, že vysoká míra samostatnosti může být nakonec faktorem, který má významný pozitivní vliv na operační aktivitu a náladu členů posádky, a rovněž na uplatnění jejich touhy činit vlastní rozhodnutí a předkládat různé vlastní návrhy řešení. V současnosti nejsou vzájemné vztahy posádky a řídicího střediska letu z tohoto pohledu zcela dořešené. Při delším přerušení komunikace může nastat pocit ztráty kontroly nad průběhem letu, ale také pocit úlevy nad absencí takové kontroly. Před začátkem zmíněné simulované mimořádné situace byla posádka projektu Mars 500 řídicím střediskem informována, že z důvodu přerušení komunikace po dobu jednoho týdne nebude v provozu běžná komunikační síť a tudíž se zcela přeruší možnost kontaktu s řídicím střediskem. Rovněž byl přerušen přenos rádiových zpráv, video informací a aktuálních video zpráv, nebylo možné odesílat a přijímat osobní dopisy a celé jinak běžné bloky aktuálních informací. Byl rovněž dočasně odpojen systém telemedicíny. V zájmu zajištění bezpečnosti posádky se však udržovaly v plném provozu systémy nouzové komunikace a vnitřní kamerový okruh. Z možných metod sledování reakcí členů posádky a řídicího střediska na popsanou mimořádnou situaci byly použity především individuální aktigrafy, sledovací kamery vnitřního televizního okruhu a dotazování pomocí dotazníků. |